Vrchol sezóny Smoking Cat 2020 obstaral již tradiční turnaj Masters. Nejlepší desítka sezóny byla ochuzena o Osvalda, kterou nahradil Siisa, ovšem jinak nechyběl ani jeden člen elitní desítky sezónního pořadí. Již před turnajem bylo takřka rozhodnuto o klubovém primátu sezóny pro čimickou Kozlovnu, která mohla o svůj titul přijít jen teoreticky, pořadí žebříčku jednotlivců a první titul Hráče roku byl daleko otevřenější záležitostí.
Především se ovšem hrálo o prestižní major titul Master. V turnaji se objevil jediný předchozí vítěz, Kocour, reprezentující mongolský Dashinchilen, k favoritům byli řazeni především Vizour a Milano z Kozlovny a pochopitelně fenomenální Jooki, který spolu s Milanem vévodil žebříčku sezóny.
Dejavu Kozlovny z Mongolian Open
Po slavnostním zahájení a představení bohaté nabídky cen pro hráče i fanoušky rozlosoval hlavní arbitr turnaj s pomocí hráčů, kteří si víceméně vybírali místa u jednotlivých stolů sami. Jednalo se o první takové losování a hráčům se, dle jejich slov, velice zamlouvalo. Los tak rozdělil oba čimické favority i oba mongolské spoluhráče k jednotlivým stolům.
Kozlovna ovšem ve Follow the Cat opět propadla na celé čáře a i zisk týmové trofeje byl před finále v ohrožení. Nejlepší výsledky ve FtC Aréně má Robi, který tu vyhrál před třetím Aleshem GreenHorn Cat, totéž se podařilo celkem nedávno Milanovi, ovšem tentokrát se oba bratři připojili k Oldinovi a Siisovi a opustili dějiště ve stylu Naomi Osakaové. Bez tiskovky a bez vítězné trofeje. Jak by napsal britský tisk: východní Evropa.
Naděje Dashinchilenu se zhroutily jako jurta z karet
Velké finále jako první vyřešilo zbytek nadějí pro Dashinchilen. Kocour skončil jako šestý, potvrdil Tým roku pro Kozlovnu a zároveň bylo jasné, že se nebude konat první obhajoba vítěze Masters. Ve hře zůstali Jooki, Paczessa, Ruprecht, Anjelik a Lumir.
Incredible Fifth
Jooki ve finále často chyboval a neunesl šanci, kterou mu výpadky Milana, Oldina a Kocoura nabídly. Odešel s pátým místem a mohl jen sledovat konečný vývoj.
Znovu ošálená Kalifornie
Závěr velkého finále byl poměrně rychlý. Jediná žena mezi účastníky Paczessa se držela statečně, poslední hry již soustředěnému výkonu rutinérů nestačila. Pátý titul Masters tak získal vítěz Desért Dessert Ruprecht a obhájil ho po Marge pro San Diego Padres. Udržel také tým před Dashinchilenem v celkovém pořadí klubů, leč neúčast Hedy na GreenHorn Cat byla velkou škodou – při troše štěstí se i teamová trofej mohla stěhovat do Kalifornie.
S boží pomocí a tvrdou prací
Ruprecht jako čtyřnásobný účastník Masters nebyl určitě jako vítěz žádným překvapením, daleko větší senzací je ovšem Hráč roku. Stal se jím nenápadný nováček Anjelik, který poctivě využil každé šance v sezóně, aby nasbíral body, odehrál nejvíc turnajů ze všech hráčů a přestože ani jednou nezvítězil, díky třem stříbrům z Copo do Monteiro, GreenHorn Cat a Masters bere první titul pětihvězdičkového hráče.
Soupeři i přátelé
Následný galavečer se protáhl až do galarána a složitá sezóna tak byla na výsost důstojně završená. Ta příští bude rychlejší, ale snad už plnohodnotná včetně všech majorů a videojournalu Dobrej list.
Glide a Schrott vyhořeli. První pódium pro Majestic Crown. Africká bída.
První klasiku hostila v krásných, byť lehce stísněných prostorech a na poslední chvíli žižkovská pivnice U sadu. Na Utopené se tradičně schází nejsilnější sestava hráčů. Těžko říct, proč tomu tak je, protože věcné ceny se tu obvykle nijak nevymykají z průměru a odehraná klasika v květnu pak znamená dlouhý karetní půst, ale i letos se zde sešlo mnoho zkušených borců a hráčů se skvělou aktuální formou.
Glide nejlepším hráčem – Schrott bojoval do poslední hry – Návrat Ondralda
Jubilejní desátý Team Championship se po dvou sezónách stěhoval z Únětic do Prahy, konkrétně do ďáblického úlu, což přineslo vyšší účast týmů než v loňském roce. A tady bychom mohli skončit s novinkami, protože jinak se letošní ročník celkem podobal tomu loňskému.
Blanche slaví první titul, Niti šesté stříbro, skvělí Mongolové, lekce pro nováčka
Poslední National sezóny 2026 – bolívijská Fiesta Praga Olé!, znovu pořádaná v Cafe Míšeňská, byť s novým organizačním týmem, nesla už jen odlesky prvního ročníku. Kvalita přihlášených hráčů však byla fantastická.
Maczka potřetí stříbrná – Nováčci z Vietnamu bodovali – Slabá úroveň hry
Sedmé Copo do Monteiro posedmé ve veganské burgerárně Belzepub otevřelo druhou polovinu National Tour. Tradiční technické problémy se minimalizují a při vzácné dochvilnosti celého startovního pole začal turnaj prakticky bez zpoždění lehce po půl sedmé, takže měl skončit celkem pohodlně po hodině dvaadvacáté. Takový byl turnajový plán,…
Návrat Afričanů ve velkém stylu – první finále pro Sira Diamonda
Osmý AfroCat na Kladenském zámku trefil první jarní den a na tradičně nejlépe dotovaný turnaj celé sezóny dorazily delegace z Nepálu, Mongolska, Velké Británie a vinohradský Schrott. Domácí nasadili kompletní pětici hráčů, přihlášenou jedenáctku doplňovala Paczessa hrající bez nároku na body.
