Jubilejní desátý Team Championship se po dvou sezónách stěhoval z Únětic do Prahy, konkrétně do ďáblického úlu, což přineslo vyšší účast týmů než v loňském roce. A tady bychom mohli skončit s novinkami, protože jinak se letošní ročník celkem podobal tomu loňskému.
Úlu lze připsat opravdu přátelské prostředí pro potřeby karetního turnaje, jediným problémem bylo světlo, kterého bylo nejprve příliš, takže byly stěží vidět výsledky, na samotnou hru už ho pak v závěru třetího kola zase nebylo dost. Kouřící kočka by si zasloužila vlastní vymazlenou arénu jako za časů Follow the Cat, ale musel by se najít někdo, kdo by takou arénu objevil a zainvestoval. Ovšem kvalita nápojů i další servis byl na na úrovni a barmanky jely jako fčelky. :)
Do turnaje nastoupilo osm elitních týmů, mrzela jen absence hvězdného Midgardu a několika hvězd. Nepřijela Petra, Kerry, Jooki, Padre nebo Kaadya. V roli solitérky, která rozšířila turnaj na 25 hráčů, přicestovala legendární Marge. Soudcovské taktovky se ujala Zhaf a přestože rozhodčí zásadně nehodnotím, tady si dovolím výjimku. Protože tohle bylo excelentní. Písmena rozdávala společně se soucitem Lady Diany, hlídala soustředěně každý štych a měla u hráčů autoritu. Turnajový systém běžel takřka perfektně a samotná hra byla určitě oslavou tohoto sportu.
Favority turnaje byly především oba české týmy, KK Bílá Hora a Royal SCC Vinohrady. Černým koněm měli být Burning Cards, věřilo se i Dashinchilenu s Kocourem a Paczessou a tradičně měli míchat kartami i Animais. Zmíněné doplňovali San Diego Padres, Majesty Crown a Black Dogs Ghana.
Tématem turnaje bylo Naše vojsko, v jehož prostorách se měl turnaj původně uskutečnit. Dostat tak placku s některým z našich vašich hrdinů bylo nakonec takovým povýšením nebo vyznamenáním. Nebo obojím.
vojín ŠVEJK
Autorka výrazu Švejk News, mongolská královna Paczessa, si přišla pro mečbol zmíněného motivu placky jako druhá už ve 14. hře spolu s Mokelem Mbembe, který jej také v následující hře proměnil v placku, Paczessa ho následovala v 17. hře. Ještě rychleji to stihla Lady Sansar a Zamunda, Švejky se stali i Sir Diamond, Badu a Fenho. Už první kolo tedy celkem jasně oddělilo neúspěšné – Black Dogs, Dashinchilen a Majesty Crown se sesunuli pořadím. Na druhé a pozitivnější straně výsledkového spektra zářili Glide 91,67 %, významně přes 80 % hráli i Cdr Riker, Auntie Cat, Anjelik, Sir Ludwig a Havlas.
desátník Kouba
Langoš ve sparťanských barvách. Zkuste zadat AI a pošlete do skupiny Smoking Cat Elite, zřejmě vám vyrobí něco jiného než reálný motiv placky druhého kola.
Nejrychleji dohrál stůl č. 1, kde bylo hotovo už po 16 hrách. Naprosto nejrychleji se stal Koubou Fedazz a to už po 11 hrách s úspěšností 44,44 %. Následovali Sir Diamond, Auntie Cat, Havlas, Fenho, Sir Ludwig, Zia Mahmood, Lady Sansar, Mokele Mbembe a Cdr Riker.
Naopak další neuvěřitelné kolo odehrál Glide (92,86 %), přes 92 % ale také Paczessa a Kechup! Výrazně přes 80 % Schrott, Zamunda, Siisa, Blanche, Anjelik nebo Terra. KK Bílá hora dominovali pořadí a zbývalo jediné kolo, které mohlo změnit scénář z loňského roku, kdy Jooki s Anjelikem a Kechupem ovládli únětickou Sokolovnu.
podplukovník MALÍK
Postava podplukovníka Malíka jako by už v průběhu třetího kola vstoupila do Fenha, který se už neměl o co opřít, a tak postupně hledal postavu k podpírání nebo objímání, kde se dalo. Kolo dokončil po 8 hrách s účtem 28,57 %. V různých sportech se probírá účast ruských hráčů, tady to bude především otázka pro kapitána Dashinchilenu. Pěvecké alikvotní koncerty během finále byly na hranici snesitelnosti pro hráče i diváky. Paradoxně tento Eddie Edwards Kouřící kočky si nakonec z turnaje kromě kompletní sbírky placek odnesl i Cenu útěchy, tedy čokoládové lžičky, kelímek na kávu, a kromě toho i zaplacený účet a 1 bod. Neuvěřitelné. To jsou příběhy Kouřící kočky.
Dál se nechala vyznamenat kompletní sestava Majesty Crown, po skvělém druhém kole opět Paczessa, Badu a Zamunda z Dogs, Auntie Cat a Ruprecht z Padres a Siisa.
100 % jako jediný v celém turnaji uhrál ve třetím kole Kechup. Pozoruhodných je ale zejména 93,33 % pro Glida, kterému se aspoň v tomto kole vyrovnal Schrott. Nakonec byl souboj Schrotta a Glida zásadním pro výsledek celého turnaje. Přes 92 % se dostal i Cdr Riker.
generál KOTLÁR
Předpokládané rychlé tempo, které hlídal systém, a potencionální postihy ve hře umožnily pořadatelům protáhnout finálové slovo na 6 písmen.
Finálová šestice vypadala následovně: 3x KK Bílá Hora (C Anjelik, E Kechup, F Glide) 1× hráčka Animais (A Terra), jeden zástupce San Diega (B Cdr Riker) a vinohradský Schrott na pozici D.
Vypadalo to tedy, že KK Bílá hora směřují k jednoznačné obhajobě loňské spanilé jízdy, kdy rovněž ve třech ovládli finále a rozdali všechny placky. Jenže letos se finále začalo odvíjet proti předpokladům. Ta šance nebyla velká, Schrott potřeboval uhrát ve finále všechny tři hráče Kákáček a to co nejrychleji a navíc skončit o dvě místa lépe než jejich nejlepší hráč. Ano, opravdu malá šance. Jenže jako první skončil s generálem Kotlárem Anjelik, a stal se tak generálem Pavlem. Již o 2 hry později ho navíc následoval Kechup a o drama bylo postaráno. Schrott versus Glide. To byla zápletka, o které se teď mělo rozhodnout. Ovšem hned další hru prohrál Schrott a octnul se na mečbolu. I tak zůstávala situace otevřená. Pro vinohradské zlato ale bylo nutné porazit Glide tak, aby dostal placku, navíc potřeboval Schrott na mečbolu ještě dalšího hráče. O medaili ale stále bojovala i Terra s Cdr Rikerem a to o tu bronzovou. To se Schrottovi podařilo, na mečbol se dostala Terra. Ještě dokázal připsat po 2 písmenech pro Glida i Cdr Rikera, ve 31. hře ale už kapituloval a určil medailové pořadí.
Nejlepším hráčem turnaje se stal po zásluze Glide, jenž prožil fantastický večer. I ve finále hrál přes 82 % a jako nejlepší hráč turnaje skončil s celkovým skóre 89,06 %, což je nejlepší výkon na Team Championship od roku 2022, kdy měl Ruprecht ještě o půl procenta víc.
Zlato tedy berou obhájci KK Bílá hora za součet umístění 6, stříbrné medaile si kromě PaulReicha převzali Royal SCC Vinohrady (součet 11), bronz si na krk pověsila trojice Animais de Sintra.
Paradoxně se výsledky turnaje odrazily v žebříčcích tak, že se do čela souboje o JokeRiders Cup dostal Royal Vinohrady před dosud vedoucí Kákáčka a do čela pořadí hráčů Schrott, následovaný Havlasem. Glide už dělí 3. místo v sezóně.
Kvalita hry byla fantastická. Podařil se poturnajový večírek. Je jen škoda, že se nedala udělat ani společná fotka hráčů, protože někteří opět spěchali pryč. Zamrzí to především u těch, kteří měli u finálového stolu šanci na vlastní medailové ocenění nebo ho měli dokonce jisté. To je naprosto nesportovní chování, nedovedu si představit, že by někdo odjel ze sportovní soutěže, ačkoliv by měl jistotu, že půjde na stupně vítězů. Ani na amatérské úrovni. Možná někde na vesnici, kde je to asi normou a předností. V Praze nepochopitelné.
Z hučícího Uulu
pro SCWU media
Leon Berger
