XV. Světová série se potřetí za sebou konala v Žižkostele za účasti 25 hráčů skutečné extratřídy Kouřící kočky. Nejsilnější kluby sezóny, KK a Midgard, tu nasadily hned čtveřici hráčů, úplnými nováčky Světové série byli Zia Mahmood a Dejv z Burning Cards. Sezónu předčasně uzavřeli Animais de Sintra, problémy s byrokraty nepustily na turnaj Gindruu nebo Sira Diamonda, a tak se soupiska uzavřela na 25 hráčích.
Tématem turnaje byly dobové i současné frizury a hráčům tentokrát nikterak nevadily. Unie by měla znovu přiostřit, což je můj názor, který se (ne) musí líbit každému. Naopak kvituji znovunasazení zahraniční rozhodčí, byť s množstvím technických novinek nastal občas chaos.
Papírovými favority byli pochopitelně zástupci obou top týmů, ale také všichni hráči Dashinchilenu, dále Blanche z Burning Cards, Schrott z Royalu a tradičně silní hráči San Diego Padres. Překvapit mohli třeba Polda, který letos hraje o dvě ligy výš než před rokem, a také potenciální černý kůň Mokele Mbembe, jediný zástupce africké Kočky na turnaji.
FACKA – HRNEC – JEŽEK
Základní kola Světové série přinesla velmi vyrovnaný turnaj. Nikdo z hráčů neklesl pod 50 %, celkem 20 jich hrálo přes 70 %. 100% kolo předvedla hned na úvod Paczessa, která nakonec proplula celou základní částí s nejlepším výsledkem (přes 91 %) a u finálového stolu zaslouženě obsadila nejvyší pozici. Dvě kola s ní držel krok i Anjelik, nakonec postupoval do finále s plackou Ježka za třetí kolo a to dokonce renoncem. Hvězdy minulosti Kocour nebo Jooki hráli velmi solidní hru, ale museli se spokojit s bodovanými pozicemi mimo finálový stůl. K tomu je nepustil další matador Batbold a obě letošní komety, tedy Blanche a Polda. Naopak naprostým fiaskem skončila Světová série pro ambiciózní Midgard, Oldin dokonce uzmul jako poslední hráč v při vyhlášení cenu útěchy, Maczka hrála nevýrazně a Augustyn se předhazoval. Jediná Niti si udržela velmi dobrý standard, v konečném pořadí jí to ovšem stačilo jen na 11. nebodované umístění. Midgard nebude mít letos na Masters žádné zastoupení a to je překvapení první velikosti. Na nevyrovnané výkony zatím trpí britský tým Majesty Crown, nedaří se ani Marge. Naopak výkony Ruprechta jdou ve druhé sezóně po návratu znovu nahoru, na SCWS znovu bodoval a zahraje si už své SEDMÉ Masters.
MULLET
Finále začalo podle mongolských not a Paczessa s Batboldem nechali soupeře odskočit až na dvě respektive tři písmena, ale od šesté hry prohráli šest her z osmi a v devatenácté hře odešel jako první od stolu Batbold. Paczessa v té chvíli stále vedla, ale i pro ni přišla krátká krize a mongolský triumf se nakonec zúžil pouze na vítězství Týmovky Světové série, který Dashinchilen obhájil po 11 letech.
Mezi čtvrtou Paczessou a šestým Batboldem skončila letos opravdu vynikající Blanche. Stupně vítězů si nakonec rozdělili druhý Schrott a třetí Polda, který naprosto trhá nejen svoje osobní, ale i klubová maxima a pokud někdo má šanci napodobit latinskoamerickou legendu Veru, tak je to tenhle přírodní chlapík, jehož styl je zkrátka nezaměnitelný. Bronz na SCWS ho katapultoval do čela sezónního žebříčku a má na dosah i titul Hráče roku, o který ho bude chtít připravit především Blanche.
A nakonec k vítězi. Anjelik byl v roce 2000 Hráčem roku, aniž by vyhrál jediný turnaj. Poté byl draftován Bílou horou a od té doby sbírá medaile z Team Championship, celkem tři zlaté a jednu bronzovou, vyhrál klasiku Désert Dessert a teď se dostane jeho jméno i na největší trofej Smoking Cat vůbec. Počtvrté za sebou tedy zůstává pohár v rukou bělohorských KK a to díky čtyřem různým hráčům! 2023 Jooki, 2024 Enotor, 2025 Kechup a 2026 Anjelik…a předtím ještě čtyřikrát Jooki (2013–2015 a 2018) a Pavel (2010). 15 ročníků, 9 trofejí pro jediný klub.
Sezóna vrcholí
Souběh bodů a umístění nakonec rozhodl, že Masters si letos opět po nějakém čase zahraje 12 hráčů, na poslední písmeno se tak kvalifikovali Jooki a Cdr Riker. Tady je nominovaná desítka, k níž přibudou ještě pravděpodobně Glide jako člen vítězů Team Championship a nejlepší hráč tohoto turnaje, a po dvou letech také vítěz GreenHorn Cat.
POLDA No Stresaran Šanta Cruz
SCHROTT Royal SCC Vinohrady
BLANCHE Burning Cards
ANJELIK KK Bílá Hora
RUPRECHT SAN Diego Padres
BATBOLD Dashinchilen
KOCOUR Dashinchilen
PACZESSA Dashinchilen
JOOKI KK Bílá Hora
CDR RIKER San Diego Padres
11. listopadu se hraje svatomartinský GreenHorn, který může obsadit až 6 hráčů Burning Cards, nejrychleji rostoucího klubu současnosti.
Světová série měla letos parádní atmosféru a je radost být takových sportovních svátků součástí.
První bedna pro Mahmooda / Debakl Jookiho / Festival sériových porážek
SeptemberFestu, pořádaného v ďáblickém Úlu kluby KK Bílá Hora a Smoking Chingiss Dashinchilen, se zúčastnila celá plejáda fanoušků z Vietnamu a Velké Británie, ti tak dostali šanci si zahrát za dva odhlášené hráče, favoritku Kerry a v Úlu pověstného Fenha. Na místě se sešlo rovnou 5 náhradníků s chutí do turnaje (byť bez nároků na body); kéž by to tak bylo pokaždé!
Na open-air klasice Désert Dessert 2026 pořádané v oáze panovalo krásné letní počasí, které spolu s katarskými zázraky osvítilo 113. turnaj Smoking Cat.
Glide a Schrott vyhořeli. První pódium pro Majestic Crown. Africká bída.
První klasiku hostila v krásných, byť lehce stísněných prostorech a na poslední chvíli žižkovská pivnice U sadu. Na Utopené se tradičně schází nejsilnější sestava hráčů. Těžko říct, proč tomu tak je, protože věcné ceny se tu obvykle nijak nevymykají z průměru a odehraná klasika v květnu pak znamená dlouhý karetní půst, ale i letos se zde sešlo mnoho zkušených borců a hráčů se skvělou aktuální formou.
Glide nejlepším hráčem – Schrott bojoval do poslední hry – Návrat Ondralda
Jubilejní desátý Team Championship se po dvou sezónách stěhoval z Únětic do Prahy, konkrétně do ďáblického úlu, což přineslo vyšší účast týmů než v loňském roce. A tady bychom mohli skončit s novinkami, protože jinak se letošní ročník celkem podobal tomu loňskému.
Blanche slaví první titul, Niti šesté stříbro, skvělí Mongolové, lekce pro nováčka
Poslední National sezóny 2026 – bolívijská Fiesta Praga Olé!, znovu pořádaná v Cafe Míšeňská, byť s novým organizačním týmem, nesla už jen odlesky prvního ročníku. Kvalita přihlášených hráčů však byla fantastická.
Maczka potřetí stříbrná – Nováčci z Vietnamu bodovali – Slabá úroveň hry
Sedmé Copo do Monteiro posedmé ve veganské burgerárně Belzepub otevřelo druhou polovinu National Tour. Tradiční technické problémy se minimalizují a při vzácné dochvilnosti celého startovního pole začal turnaj prakticky bez zpoždění lehce po půl sedmé, takže měl skončit celkem pohodlně po hodině dvaadvacáté. Takový byl turnajový plán,…