Třetí ročník open air turnaje Désert Dessert, katarské karetní klasiky v Ber-Ounu, přivítalo zatím nejlepší počasí a rekordní počet hráčů, fanoušků i přihlížejících psů.
Pod dohledem nesmlouvavého rozhodčího Gindryy, který vzhledem k výpadku systému musel počítat percentuální úspěšnost hráčů ručně, jakož i zapisovat všechny výsledky, se pod horkým pouštním sluncem sešla opravdu zajímavá konkurence a turnaj byl poprvé v historii naplněn patnácti hráči. Vedle posledního vítěze Masters a úřadujícího hráče roku se tu sešlo mnoho šampiónů z této i minulých sezón, a celá soutěž tak neměla jasného favorita.
Kofta
První kolo takřka odepsalo ambice jako obvykle sebevědomých mongolských bojovníků a celá trojice, která si sem přijela pro důležité týmové body, skončila s plackou a nízkým percentuálním ziskem. Nedařilo se ani Danyovi nebo Ruprechtovi, který už v polovině turnaje trpěl horkem, jelikož na klání přijel s nedoléčeným zraněním a plnil spíše roli kouče a mentora. Fantastické první kolo zahrála Kasya, velmi solidní čísla pak předvedli i Ondraldo a překvapení prvního kola Eddulla. Na finálových pozicích se ještě překvapivě držela i Akrash, náhradník Siisa a nenápadná Petra.
Kebab
I druhé kolo zvládla nejlépe Kasya a do finále si přinesla obdivuhodných 96 % úspěšnosti. Při čistém finále by zcela jistě ohrožovala i absolutní rekord Smoking Cat, na takovou situaci ale nakonec zdaleka nedošlo. Druhou placku připsala Osvald a Jonagold, výborné výkony patřily opět Petře a také Paczesse, o jejíž účasti dlouho panovaly pochybnosti. Vynikající kolo zahrála i favoritka Zhaf.
Humus
O místo u finálového stolu musela rozhodnout play off partie mezi Ondraldem a Eddullou, z níž překvapivě vyšel jako vítěz domácí hráč a Ondraldovi tentokrát zbyly jen oči pro pláč a sedmé místo v turnaji.
Finále bylo dlouhou dobu otevřené. Celá hra se zpomalila, převaha dam byla zřetelná a jak Eddulla, tak Siisa jako jediní muži u finálového stolu tomuto tempu nedokázali čelit a nabírali postupně jedno písmeno za druhým. I přesto se pak na mečbolech drželi hodně dlouho a Siisa ho dokonce udržel do samotného konce, což mu vyneslo třetí místo. Bohužel nastoupil jen jako náhradník a výborný výkon pro něj tedy neznamenal žádné body do hodnocení sezóny. Vedení se ujala ambiciózní Kasya, která vedla zhruba polovinu finále, nakonec však po klasické sérii odpadla a v křeči dohrála na pátém místě těsně před Eddullou. K záverečné hře pak zasedli Siisa, Zhaf, Petra a Marge. Pověstné brambory nakonec sklidila legendární Marge a vítězství spadlo do klína vinohradské kapitánce Petře.
Vinohrady slaví letos již druhý triumf poté, co Schrott opanoval US Open. Hlavní sladká cena turnaje byla jako tradičně rozkrájena mezi hráče a fanoušky a všichni se shodli, že se tu za rok opět rádi potkají. Pouze mongolský kapitán Kocour ohlásil, že jeho pokusy o úspěch na tomto turnaji skončily a hodlá příští ročník absolvovat pouze jako rozhodčí nebo funkcionář.
Čtvrtý titul Bílé hory v řadě – Týmová trofej pro Mongoly – Polda vede sezónu
XV. Světová série se potřetí za sebou konala v Žižkostele za účasti 25 hráčů skutečné extratřídy Kouřící kočky. Nejsilnější kluby sezóny, KK a Midgard, tu nasadily hned čtveřici hráčů, úplnými nováčky Světové série byli Zia Mahmood a Dejv z Burning Cards. Sezónu předčasně uzavřeli Animais de Sintra, problémy s byrokraty nepustily na turnaj Gindruu nebo Sira Diamonda, a tak se soupiska uzavřela na 25 hráčích.
První bedna pro Mahmooda / Debakl Jookiho / Festival sériových porážek
SeptemberFestu, pořádaného v ďáblickém Úlu kluby KK Bílá Hora a Smoking Chingiss Dashinchilen, se zúčastnila celá plejáda fanoušků z Vietnamu a Velké Británie, ti tak dostali šanci si zahrát za dva odhlášené hráče, favoritku Kerry a v Úlu pověstného Fenha. Na místě se sešlo rovnou 5 náhradníků s chutí do turnaje (byť bez nároků na body); kéž by to tak bylo pokaždé!
Na open-air klasice Désert Dessert 2026 pořádané v oáze panovalo krásné letní počasí, které spolu s katarskými zázraky osvítilo 113. turnaj Smoking Cat.
Glide a Schrott vyhořeli. První pódium pro Majestic Crown. Africká bída.
První klasiku hostila v krásných, byť lehce stísněných prostorech a na poslední chvíli žižkovská pivnice U sadu. Na Utopené se tradičně schází nejsilnější sestava hráčů. Těžko říct, proč tomu tak je, protože věcné ceny se tu obvykle nijak nevymykají z průměru a odehraná klasika v květnu pak znamená dlouhý karetní půst, ale i letos se zde sešlo mnoho zkušených borců a hráčů se skvělou aktuální formou.
Glide nejlepším hráčem – Schrott bojoval do poslední hry – Návrat Ondralda
Jubilejní desátý Team Championship se po dvou sezónách stěhoval z Únětic do Prahy, konkrétně do ďáblického úlu, což přineslo vyšší účast týmů než v loňském roce. A tady bychom mohli skončit s novinkami, protože jinak se letošní ročník celkem podobal tomu loňskému.
Blanche slaví první titul, Niti šesté stříbro, skvělí Mongolové, lekce pro nováčka
Poslední National sezóny 2026 – bolívijská Fiesta Praga Olé!, znovu pořádaná v Cafe Míšeňská, byť s novým organizačním týmem, nesla už jen odlesky prvního ročníku. Kvalita přihlášených hráčů však byla fantastická.
