Osmé klání Masters, poprvé mimo Follow the Cat, se odehrálo v nejvýchodnější destinaci jakéhokoliv majoru. Atmosféra daleké Sibiře se sněhem, mrazem, ruštinou i tvrdým alkoholem přivedla do jinak zapomenutých končin nejlepší dvanáctku sezóny Smoking Cat.
Čtyři hráči San Diego Padres měli šanci ještě zvrátit vedení KK Bílá Hora v boji o JokeRiders Cup, kteří přijeli jen ve dvojici, technické komplikace v Budapešti nepustily na finálový turnaj sezóny Glidea. Trojlístek divokých Black Dogs Ghana, Partin, Kasya a Sansar pak dotvářeli tucet hráčů, který se posadil k poslednímu majoru sezóny. Šest dam a šest gentlemanů, jak se na Masters sluší, ovšem již bez kvót, ženy mají konečně šanci být na Masters i ve většině. Coubertin by z toho radost neměl.
e-LIŠKA
Základní kolo Masters se vzhledem k časovému posunu na východě odehrálo jen na 5 písmen, i tak si placku Emmy Smetany přál málokdo. Obrovské zklamání zažili tradiční černí koně Zhaf, Anjelik a Ruprecht, první kolo nepřežila ani Zamunda a Sansar a Partin. Hlučná atmosféra turnaje a nedostatek prostoru nutily hráče k vysoké mentální odolnosti, se kterou se každý potýkal po svém.
DAMIÁN
O placku s krasavcem Damiánem, resp. o to, jak se jí vyhnout, si ve finále zahrála trojice San Diego Padres s Jookim, Kasyou a démonem večera, Kaadyou z rovníkové Afriky. Na toho ruská zima dolehla citelně a zřejmě ji po poradě s místními řešil pomocí vysokorychlostního alkoholu, čímž vybouřil atmosféru finále, sám na to doplatil a nakonec připsal jen jeden bod. Ani poté se napjatá situace u stolu nezklidnila a nevšední scéna se odehrála i při konci páté Auntie Cat. Závěr Masters byl už téměř parodií na karetní sport a tedy není žádným překvapením, že si Jooki s naprostým klidem dokráčel pro svůj poslední major.
Jooki se po Masters dostal na konečné skóre 110 bodů a obávám se, že jeho překonání se nikdo z nás nedožije. I v týmovém žebříčku dotáhl Jooki Bílou Horu k novému světovému rekordu (196), který už ziskem bodů sice nepodpořil Anjelik, ale i tento rekord je velice kvalitní.
Na závěr roku bych jako člověk píšící o tomto sportu už více jak dekádu chtěl vzkázat hráčům:
Glide a Schrott vyhořeli. První pódium pro Majestic Crown. Africká bída.
První klasiku hostila v krásných, byť lehce stísněných prostorech a na poslední chvíli žižkovská pivnice U sadu. Na Utopené se tradičně schází nejsilnější sestava hráčů. Těžko říct, proč tomu tak je, protože věcné ceny se tu obvykle nijak nevymykají z průměru a odehraná klasika v květnu pak znamená dlouhý karetní půst, ale i letos se zde sešlo mnoho zkušených borců a hráčů se skvělou aktuální formou.
Glide nejlepším hráčem – Schrott bojoval do poslední hry – Návrat Ondralda
Jubilejní desátý Team Championship se po dvou sezónách stěhoval z Únětic do Prahy, konkrétně do ďáblického úlu, což přineslo vyšší účast týmů než v loňském roce. A tady bychom mohli skončit s novinkami, protože jinak se letošní ročník celkem podobal tomu loňskému.
Blanche slaví první titul, Niti šesté stříbro, skvělí Mongolové, lekce pro nováčka
Poslední National sezóny 2026 – bolívijská Fiesta Praga Olé!, znovu pořádaná v Cafe Míšeňská, byť s novým organizačním týmem, nesla už jen odlesky prvního ročníku. Kvalita přihlášených hráčů však byla fantastická.
Maczka potřetí stříbrná – Nováčci z Vietnamu bodovali – Slabá úroveň hry
Sedmé Copo do Monteiro posedmé ve veganské burgerárně Belzepub otevřelo druhou polovinu National Tour. Tradiční technické problémy se minimalizují a při vzácné dochvilnosti celého startovního pole začal turnaj prakticky bez zpoždění lehce po půl sedmé, takže měl skončit celkem pohodlně po hodině dvaadvacáté. Takový byl turnajový plán,…
Návrat Afričanů ve velkém stylu – první finále pro Sira Diamonda
Osmý AfroCat na Kladenském zámku trefil první jarní den a na tradičně nejlépe dotovaný turnaj celé sezóny dorazily delegace z Nepálu, Mongolska, Velké Británie a vinohradský Schrott. Domácí nasadili kompletní pětici hráčů, přihlášenou jedenáctku doplňovala Paczessa hrající bez nároku na body.
